Dneska jsem byla s páníčky na procházce po vesnici. Ušli jsme jen kousek, protože okolo jezdili auta a z dvorků okolních domů štěkali psi. Měla jsem takový strach, že mě ani volání paničky nezastavilo od návratu domů. I přesto, že jsem tak malinká pěkně jsem táhla paničku, až ke vratům.
Umím velmi rychle přiběhnout na povel "ke mě", protože vždycky dostanu kousek píškótu. Piškóty já moc ráda. Zatím běhám jak se mi zlíbí na dvorku. To by jste koukaly jak se za mnou práší. Na procházky po vesnici mě berou jen na chvilku, protože mě to na vodítku nebaví. A hlavně kolem...